SSK0048 byl založen v roce1982, jako následník střeleckého oddílu, který byl organizován pod SVAZARMEM. Místo spjaté s naší střelnicí má pohnutý životopis obzvláště v letech 1940 - 1945.

 

Franz Preidl (1810-1889) rodák z nedaleké obce Lísky postavil r. 1860 první textilní továrnu čp. 68 ve vých. části Rabštejnského údolí. V letech 1864 a 1867 byly zprovozněny další dvě textilky níže po toku říčky Kamenice. V Janské pak koupil továrnu na nitě od F. Hűbela postavenou už v. r. 1858. Roku 1869 byla zbudována železniční trať České severní dráhy, což velmi přispělo k rozvoji a prosperitě přádelen až do konce dvacátých let XX. století. Pro zajímavost.: v r. 1907 měla firma Preidl 68 710 vřeten na výrobu příze a nití a zaměstnávala až 1000 dělníků. Naše střelnice spadala do systému továren skrytých v Rabštejnském údolí u Srbské kamenice. 

V září r.1940 vídeňská firma Vereinigte Farberein AG koupila rabštejnský komplex přádelen. To trvalo velmi krátce, v prosinci 1941 byly všechny provozy v Rabštejně a Janské uzavřeny a textilní produkce v těchto továrnách definitivně zanikla. 1.10.1942 byl celý komplex Preidlových továren zkonfiskován Velkoněmeckou říší a předán Fy Weserflugzeugbau Bremen. Výrobní program WFG se zabýval stavbou letadel a zbrojní výrobou.Stěhování dílen, strojů a zaměstnanců fy WFG probíhalo r.1942-3. Tak jak se zbrojní výroba stále zvyšovala, rostly nároky na stále větší počet dělníků. Proto bylo v Janské-Rabštejně a v České Kamenici postupně zřízeno více než 30 pracovních táborů, 2 zajatecké pro sovětské a angloamerické důstojníky. Celkem pro Fy WFG pracovalo v Rabštejně- Janské a okolí na 6000 zaměstnanců(totálně nasazených, váleč. zajatců a vězňů konc. tábora) z 18.zemí světa.
Pracovní směny byly 12ti hodinové, v nejhorších podmínkách žili vězňové KT a dělníci z vých. zemí.
Válečná produkce sestávala z výroby dílů pro letecké motory, křídel letadel JU 87,188, a JU 388, Focke-Wulf 190, vrtulníků Focke Achgelis 223, konstrukcí KUTO-NASE (tj. zařízení na zneškodňování protileteckých balonů),rychlopalných děl MK 108 ráže 30mm a nosičů bomb pro JU 188.

V dubnu 1944 byl v Janské a Rabštejně proveden geologický průzkum skal. masívů. Důvodem byl záměr přesunout válečnou výrobu do podzemí. První štoly se začaly razit koncem července r.1944. K tomu účelu zde byl zřízen konc.tábor Rabštejn pobočka KT Flosenbürk s cca 700.vězni a ti během 8.měsíců vyrubali na 17 500 m2 podzemních prostor, do kterých se na konci dubna 1945 částečně přesunula zbrojní výroba pod krycím jménem Zechstein. V údolí vyrostl koncentrák, vězni žijící zde v dosti bídných podmínkách byli nahnáni hlavně na ražbu štol a jen částečně do výroby. V roce 1945 se koncentrační tábor plynule přeměnil na obdobně brutální internační tábor pro rozličné „osoby nepřátelské Československu“. Výroba ale pak už nebyla obnovena a od roku 1952 využívala podzemí armáda jako sklady munice a pohonných hmot, od roku 1968 připadla půlka sovětským okupačním vojskům.

Labyrint podzemních chodeb je dlouhý 4,5km a byl ražen za 2. světové války vězni z koncentračního tábora Flosenburg.

První menší podzemní objekt, měl být u čističky na naší střelnici. O kus dál následuje areál bývalého koncentráku, dneska tu stojí památník, základy pár budov a zabetonovaný Einmannbunker. První větší podzemní objekt (sklad XXV) je uzamčen a nepřístupný, druhý (komplex XXI-XXIV) je uzavřen.